Ochrany v objektech

Zjistěte, na jakých principech fungují základní ochrany v objektech. Téma měsíce přináší informace o detektorech kouře, pojistkách nebo hromosvodech.

Jak fungují pojistky a jističe

Pojistky a jističe jsou elektrické přístroje, které vypnou elektřinu, dojde-li ke zvýšení proudu nad bezpečnou mez, či přímo ke zkratu. Díky tomu zabraňují možnému úrazu elektřinou či požáru. Nadproudem je myšlena hodnota proudu, která jakkoliv přesahuje jmenovitý proud předřazeného bezpečnostního prvku, zatímco zkratový proud už jej přesahuje několikanásobně. 

Pojistky

Pojistky jsou časem prověřeným bezpečnostním přístrojem. Konkrétně jim je přesně 131 let, protože právě v roce 1890 si ji nechal patentovat Thomas Edison. Nicméně přístroje na bázi pojistky se používaly už v roce 1864, a to na ochranu telegrafních věží před blesky.

Princip tavné pojistky je velmi jednoduchý. Pojistka je tvořena pojistkovým soklem, do kterého se vkládají pojistkové vložky, tzv. patrony. Tyto patrony jsou na jedno použití, takže je musíte po přerušení elektrického obvodu pojistkou vyměnit. Na druhou stranu je výhodou pojistek jejich velmi levná výroba, vysoká spolehlivost a téměř nekonečná životnost, a tedy zachování bezpečnosti bez snížení úrovně, po opravdu dlouhé roky.

V patroně se nachází tavný elektrický vodič, který je nejčastěji ze stříbra či mědi. Ten se zahřívá a zároveň má nízkou teplotu tavení. Pokud tedy dojde k nadproudu či zkratu, zvýší se teplota vodiče, který se následně jednoduše roztaví a tím přeruší obvod – jinými slovy přeruší přívod elektřiny.

Pojistky určené pro vyšší elektrický proud nebo napětí jsou většinou doplněny křemičitým pískem. Ten slouží k uhašení elektrického výboje, který vznikne při rozpojení obvodu.

Jističe

Stejně jako za pojistkami, tak i za jističi stojí Thomas Edison. Za jeho života však byly běžnější pojistky, zatímco dnes je tomu naopak. Jistič moderního typu si až v roce 1924 nechal patentovat švýcarský koncern Brown, Boveri & Cie.

Jističe jsou už o něco složitější přístroje než pojistky, nicméně jejich základní princip je jednoduchý. Dnes se běžně používají termomagnetické jističe, které na rozdíl od pojistky obsahují dvě spouště: bimetalový pásek, který reaguje na nadproud, a elektromagnet, který rozpojí obvod při zkratovém proudu.

Bimetalový pásek je tvořen dvěma kovy s rozdílnou tepelnou roztažností. Pokud jím dlouhodobě prochází nadproud, neroztaví se úplně, ale postupně se ohýbá, dokud nedojde k rozepnutí obvodu. Délka tohoto procesu záleží na velikosti nadproudu a teplotě okolí. Jistič může v takové situaci obvod rozpojit během pár minut, ale klidně až za hodinu, v závislosti na velikosti nadproudu.

Elektromagnet je citlivý na zkratové proudy a na rozdíl od bimetalu reaguje prakticky okamžitě, řádově v desítkách milisekund. V jističi je pohyblivý kontakt, který drží tzv. kotva ve spojení s pevným kontaktem. Pokud dojde ke zkratovému proudu, elektromagnet k sobě přitáhne kotvu, čímž dojde k odtržení kontaktů, a tudíž k přerušení obvodu. Pro rychlé přerušení elektrického oblouku, což je doprovodný jev při rozpínání velkých proudů na silových kontaktech, je v jističi umístěna speciální zhášecí komora, která pomůže ochránit jistič uvnitř před jeho negativními účinky a výrazně tak přispívá k prodloužení životnosti, a tedy i spolehlivosti tohoto jističe.

hager_jistice_elektroinstalace